Z historie

Z nejstarší historie sboru dobrovolných hasičů na českém území.

Vznik prvních hasičských dobrovolných sborů v obcích i městech přinesl velký počet požárů staveb, jež byly z velké části dřevěné, ale také silici duch vzájemnosti při ochraně majetku obyvatel. První zmínky o těchto sdruženích občanů na českém území nacházíme již v druhé polovině 19. století. První sbory dobrovolných hasičů na českém území vznikly v Zákupech (1854) a v Liberci (1861) – jednalo se o sbory německé. První pokusy o založení českého sboru dobrovolných hasičů proběhly v roce 1863 v Chrudimi a ve Slaném. Skutečně první česky sbor byl založen v roce 1864 ve Velvarech na podnět obchodníka Karla Krohna, který byl inspirován činnosti podobných sboru v Německu. Počet sboru se rozrůstal a hasičství se věnovaly i některé sokolské jednoty, leckde se i přetvořily na hasičské sbory. Zpočátku vznikaly zejména ve větších městech, především z důvodu finanční náročnosti. Mezi sbory nebylo mnoho kontaktu a lišily se krojem, vyzbrojením, výcvikem i velením. Tato situace se postupně změnila a sbory se začaly více setkávat a sdružovat. Pro nás kraj je zajímavé i to, že jeden z prvních krajinských sjezdů se v roce 1875 uskutečnili v Jindřichově Hradci. V roce 1878 vznikla zemská ústřední jednota, jejímiž členy se stávaly pouze župy – nejdříve německé, později i české. České zastoupeno v jednotě bylo menšinové. Jedním z mezníků vývoje sdružen byl bezesporu i rok 1891, kdy rozdělením zemské ústřední jednoty vznikla Zemská ústřední hasičská jednota království Českého. Od tohoto roku se mezi tehdejších 2780 sboru počítá i ten nás, lužnický.

Zajímavosti z historie lužnického sboru

Rok založení našeho sboru se může zdát tak trochu hádankou. Veškeré oslavy výročí v minulých letech ukazuji na rok 1891 a toto datum považují místní za pravý rok založení. Ovšem první lužnický kronikář (řídicí učitel František Zvánovec) uvádí v kronice jako rok založení 1894 s tím, že sbor měl v prvním roce založení 27 členů. Prvním doloženým starostou sboru byl František Štěrba a brzy po založení sboru vystavěla obec ,,hasičskou schráň se sborovnou nákladem 1600 K nepočítaje kdmen…“.

Od roku 1899 patřil lužnický sbor do župy Lomnické, která byla ustanovena 27. listopadu 1898, ustavující schůze se účastnili zástupci ze sboru: Drahotěšice, Kolence, Lomnice nad Lužnicí, Mazelov, Mláka, Neplachov, Radonice, Ševětín, Vitín a Zablátí. Činnost župy byla zahájena cvičením 17. záři 1899, které uspořádal lomnický sbor za účasti všech sboru sdružených v župě. Do tohoto roku byl sbor členem Ústřední jednoty hasičské na jihovýchodu českém v Jindřichově Hradci.

V kronice chybí záznamy z doby od založení až do roku 1930, kdy se tam objevují pravidelněji. Informace vsak nalézáme v zápisech z valných hromad a schůzi. Jedna se především o zprávy o finanční situaci sboru, o jeho vybavení, kdo zastával jakou funkci, kdy se konalo jaké cvičení, výlet či přednáška… V těchto letech měl sbor členy činné a přispívající. Přispívajících členů byla více – například v roce 1925 bylo činných členu 32 a přispívajících dokonce 66. Sbor odebíral Hasičské rozhledy, Národní obzor, Hasičský obzor a Zdroje národního blahobytu a pine využíval i jinou sborem zakoupenou hasičskou literaturu. V těchto letech probíhalo neustále i procvičovaní členů sboru a jejich vzdělávaní. Velmi často se sbor účastnil i různých sjezdu pořádaných sbory v okolních obcích.

Stejně jako dnes, tak i v celé historii sboru můžeme vystopovat nelehkou finanční situaci v různých obdobích, Například v roce 1900 bylo jednohlasně usnesen,  že každý člen bude platit měsíčně do pokladny alespoň 10 haléřů pro diety členů, kteří někam pojedou v záležitostech hasičů. ,,Příspěvek tento 10 h vybírán bude vždy první neděli každého měsíce a platí po dobu 3 let“. Stávalo se, že vybavení či uniformy si členové sboru pořizovali částečně i z vlastních prostředků.

Jedním z prvních záznamů v obecní kronice je informace o požárech v roce 1930 v Lužnici čp. 14 a čp. 66, u kterých zasahovali domácí hasiči společně s třeboňskými.
O některých v kronikách zaznamenaných požárech se dočtete v jiné kapitole.

V témže roce nalezneme ještě jednu zprávu, a to o druhém hasičském sjezdu od založení sboru. Pořádala jej 1. června lomnická župa. Průvod hasičů měl 250 osob a se zástupem lidi vyšel od brány (u) Hrkalů směrem k pomníku padlých, kde vzdal starosta župy hold mrtvým vojínům a vyznamenal diplomem čtyři členy zdejšího sboru za nepřetržité členství od jeho založení. Byli to: Bartoloměj Heral, František Nouza, Tomáš Skoblik a Matěj Šafář (čili 39 nebo 36 let u sboru). Slavnostní projev pronesl hasič – učitel František Kadlec z Klikova. Odpoledne byla předvedena prostná hasičů a hasiček v zahradě, kde se později tančilo stejně jako v obou hostincích. Hrubý příjem činil přes 5000 Kč. A jak praví kronika: Při nádherném počasí se slavnost znamenitě vyvedla.“ Tento hasičský sjezd a slavnostní odhaleni pomníku byly podle kronikaře nejzdařilejší a nejnavštívenější slavnosti v obci.

V padesátých letech došlo ke změně názvu – z Hasičského sboru se stala Místní jednota požární ochrany, později pak Svaz požární ochrany.

V roce 1969 bylo započato se stavbou požární nádrže z betonových panelu v části obce zvané ,Jezárek“, tato stavba byla dokončena v jarních a letních měsících roku 1970. V roce 1996 prošla nádrž celkovou úpravou, čímž se mj. vylepšil i vzhled teto části obce, vyčistěním dna zmizel porost orobince a nove byly osazeny i panely po obvodu bránící sesouvání břehu, nádrž byla o několik metru zkrácena a okolní terén urovnán.

Za zmínku stojí i vybavení sboru, a to stříkačkami. V roce 1931 sbor vlastnil 2 čtyřkolové stříkačky V roce 1933 bylo rozhodnuto o zakoupeníi motorové stříkačky. Byla zorganizována sbírka v tom smyslu, že se občané vzdali nájemného z honitby po dobu 5 let, což stvrdili i svými podpisy. Motorová stříkačka od firmy Stratílek byla zakoupena v roce 1938, poprvé zasáhla do ničení požáru v roce 1947, jela plně 45 hodin a obstála tak plně v této zatěžkávací zkoušce. Od roku 1973 vlastni sbor motorovou stříkačku, kterou využívá dodnes. Dle pamětníků byla ruční čtyřkolová stříkačka ponechána ..svému osudu“ a zničena. Zřejmě podobným způsobem zmizelo i nejstarší vybaveni členů – uniformy či helmy.

Sjezdy u příležitosti výročí sboru

V 60. – 80. letech 20. století se celkem pravidelně konaly oslavy kulatých i půlkulatých výročí založeni sboru, často jako součást sjezdu rodáků. Program oslav byl vždy podobný. Kronika se několikrát zmiňuje i o tom, že pěkné a slunečné počasí vždy přispělo k větší účasti, důstojnosti i pohodě pořádaných slavnosti.

1966 – V roce 1965 bylo rozhodnuto o svolání sjezdu požárníků při příležitosti oslavy výročí založeni sboru (tehdy Místní jednoty československých požárníků) v roce 1966. Sjezdu se zúčastnilo 7 požárních jednot, hosté byli uvítáni u školy, slavnostní přehlídka se konala na návsi, následovaly závody požárních hlídek, po cely den hrála dechová hudba. Kronika uvádí: ,,Naše jednota byla vyznamenána titulem ,,Vzorná jednota“ a někteří požárníci titulem ,,Vzorný požárník“.

1976 (25. 7.) – Oslavy 85. výročí založeni sboru a sjezd rodáků byly zahájena položením věnců k památníku padlých, po slavnostních projevech byla zasloužilým a nejstarším členům místního sboru odevzdána vyznamenání. Následovala přehlídka požární techniky i historické, oslava pokračovala odpoledne a večer taneční zábavou.

1981 (27. 6.) – Oslavy 90. výročí založeni sboru a sjezd rodáků. Oslav se zúčastnily sbory z Třeboně, Ponědraže, Břilic, Lomnice nad Lužnici, Chlumu u Třeboně, Záblatí, Kolenec, Novosedel nad Nežárkou a Za-kfina (okres Česká Lípa). Průvod požárníků a rodáků přisel k pomníku padlých, následoval kulturní program, ukázka požární techniky historické i současné. Účastnici oslav se později dobře bavili na taneční zábavě v hostinci i v parku na návsi.

1986 (21. 6.) – Oslava 95. výročí založeni sboru, pozvány byly sbory z Lomnice nad Lužnici, Břilic a Novosedel nad Nežárkou. Slavnost začala vítáním sboru před hasičskou zbrojnici, následovalo položení věnce k pomníku padlých, zasloužilí členové obdrželi pamětní medaile. Následovala taneční zábava s kapelou Dyninka.

.1991 (22. 6.) – 100. výročí založení sboru.

Z okolních pozvaných sborů přijel pouze sbor z Lomnice nad Lužnicí. Průvod hasičů
a místních občanů se vydal od školy k pomníku padlých, kde byly položeny věnce a proneseny slavnostní projevy. V souvislosti s výročím obdrželi někteří členové pamětní medaile za dlouholetou příslušnost ke sboru, nejstarší z nich František Fik za 60 let členství. Následoval koncert dechové hudby, která hrála i večer při taneční zábavě.

Kultura a ostatní činnost

V mnoha obcích, především menších, byly a jsou sbory dobrovolných hasičů jedněmi z hlavních organizátorů kulturních i jiných akci. Od pamětníků i z místní kroniky víme, ze členové sboru pořádali nebo spolu pořádali i kulturní a osvětové akce. Šlo především o hasičský bál a ples Konal se pravidelně v místním hostinci. S několikaletou přestávkou (kvůli zrušení hostince a sálu) se tato tradice obnovila pořádáním plesu v okolních obcích Přesece a Kleci. Zavedeným mravem se stalo, ze z domu, odkud se nikdo z vážných příčin bálu neúčastnil, posílali vstupné. V některých rodinách tato tradice částečné přetrvává do dnešních dnů. První zmínku o plesu nalezneme v roce 1900, kdy výtěžek z plesu činil 2 zlaté a 67 krejcaru. Další byla pak pouťová hasičská zábava a ,pouťový budíček“. Tradice ,,budíčku“ se pravidelně dodržuje zhruba od druhé poloviny padesátých let a spočívá v tom, že o pouťové neděli brzy ráno vyrazí kapela a zástupci sboru od domu k domu, kde hraji na přání a obyvatele domu finančně přispívají. Je třeba ocenit i to, že se pouťový budíček koná za každého počasí a konci až v odpoledních hodinách.

V posledních letech místní sbor úzce spolupracuje s obnovenou Osvětovou besedou v Lužnici. Obnovila se tradice masopustních průvodů, sbor pomáhá při organizaci sjezdu rodáků. Z akci pro děti se jedna především o dětský den a Noc s Andersenem – každoroční setkaní a nocování v knihovně. Samostatně pak sbor pořádá podzimní pouštění draku pro děti.

Pravidelně se členové sboru účastní brigád, které jsou organizovány mj., i za účelem získaní finančních prostředků do pokladny. Sbor také přispíval na společné zájezdy po republice a návštěvy kulturních akcí.

Součásti života každého sboru je účast na soutěžích. I družstva místního sboru se těchto soutěží účastnila a účastní, především v okolních obcích. Od roku 2007 má sbor i soutěžní družstvo žen. Někteří členové a členky se organizačně podílejí i na noční soutěži Opohdr kempu Lužnice. Soutěž si získala velkou oblibu mezi sbory, zatím rekordní účast byla v roce 2008: 11 družstev žen a 28 družstev mužů. Poprvé se soutěž konala v roce 2001. Od povodní v roce 2002 se nás sbor intenzivněji přáteli s SDH Sasovice (okres Třebíč) – každoročně se účastní místní noční soutěže a naše družstva také několikrát soutěžila v Sasovicích.